PERM

 Kontinentální vývojMořský vývoj
permsvrchníthuringchangsing
wuchiapig
střednícapitan
word
road
spodnísaxonkungur
artinsk
autunsakmar
assel


Perm je nejmladší geologické období prvohor
Byl tak nazván R.I. Murchisonem podle města Perm z předhoří Uralu. V tomto městě byl totiž útvar vyvinut ve své typické formě- červeně zbarvená kontinentální uloženina.
- trval asi 55 miliónů let
- tímto útvarem končí prvohory a zároveň se v něm rodí druhohory.
Vymezení permu:
Spodní hranice: - 1. výskyt kapraďosemenné rostliny Autunia conferta
Svrchní hranice: -v mořských uloženinách vymezena podle konodontů
Rozložení kontinentů: Kontinenty se dále sbližují => vznik hlavního kontinentu Pangea. Oddělena zůstala jen JV Asie, která se s Pangeou spojila počátkem mezozoika.
- na Gondwaně přetrvává v počátku permu rozsáhlé zalednění, které však již během spodního permu začíná ustupovat
-redukce mořských šelfových oblastí která byla způsobena paleogeografickými změnami spojenými se vznikem Pangey měla značný dopad na organický svět.
-v uralské oblasti dochází k vyvrásnění mohutného horského pásma a tím k propojení evropské oblasti se sibiřským a kazašským kontinentem.
- vrcholí variské vrásnění
- doznívá jak hercynské vrásnění, tak magmatická činnost
- Prakontinenty severní části Země jsou od kontinentů jihu odděleny rovníkovým mořem evropské sedimenty jsou pevninského původu. Nasedají neznatelně na karbonské, proto se často hovoří o tzv. permokarbonu. Spodní perm tvoří červené pískovce (sluneční žár, sucho), ale svrchní perm je původu mořského (břidlice);
-ubývání dešťů, vysychání močálů
-pevniny vystupují z moří => přibývání pouště
-vysušování klimatu vedlo k tvorbě solných ložisek
-permské euroamerické flóry trop.pásma nemají jednotný ráz - lze rozlišit provincie.
-v oblastech tropických částí Pangey byly nejtypičtějším sedimentem červeně zbarvené pískovce- usazovali se v prostředí občasných toků až pouští s výrazným podílem eolické sedimentace.
-uhlotvorná sedimentace močálů a jezer se posouvá do severnějších a jižnějších oblastí s vlhčím klimatem (černouhelné pánve v jižních částech Gondwany)


Živočišstvo: -navazuje na karbon, ale kvůli klimatickým a paleografickým změnám se začalo měnit, zejména ve svrchním permu.
-úpadek čtyřčetných korálů, ramenonožců, méně goniatitů (spirálně stočený hlavonožec) mechovek a koncem permu definitivně vymřeli poslední trilobiti.
-vedle posledních goniatitů se vyskytují již i první praví amoniti
-krytolebci=obojživelníci- na konci permu vymírají - Discosauriscus Letonerpeton - často stopy po jejich pohybu, Actinodon
-draví pražraloci
-tvorba organických útesů- z vápenitých řas, hub a mechovek
- poměrně hojní jsou mlži
-sladkovodní ryby byly velmi podobné jako v karbonu
-ve sladkých vodách se stále hojně vyskytoval rod Xenacanthus a drobný Acanthodes. Velkého rozvoje však dosáhl rod Palaeoniscus, který je pro perm typický.
-v důsledku suššího podnebí začali plazi vytlačovat obojživelníky
-jednou z nejstarších skupin permských plazů byly pelykosauři
-rozvoj savcovitých plazů-Therapsida
-archosauři
-vymírání bylo největší při horní hranici permu- někteří badatelé předpokládají náhlou katastrofickou událost

Rostlinstvo: - ve spodním permu ještě převládaly rostliny výtrusné a kapraďosemenné jako v karbonu, ale ve svrchním permu už nabyly převahy rostliny nahosemenné
- přechod na nahosemenné rostliny je ozačován jako přechod mezi paleofytikem (převaha výtrusných rostlin) a mezofytikem (převaha nahosemenných rostlin)
- ve spodním permu mizely z dosavadní společnosti stromovitých rostlin výtrusných plavuně rodu Lepidodendron
- zkřemenělé kmeny kapradin s velmi dobře zachovanými tkáněmi známe pod jménem psaronie
- začaly se objevovat některé typy jinanovitých a cykasovitých rostlin.
-dařilo především jehličnatým rostlinám- snesou sušší období
-v chladných pásmech jsou rozdíly mnohem menší







Slovníček

Actinodon: jeden z největších permských obojživelníků.
-dosahoval délky až 1m
-zachovalé kostry tohoto živočicha se našly ve Francii


Pelykosauři: -jejich pozůstatky se našly v S Americe a Africe
-zástupce: -Dimetrodon: dravý, 3m dlouhý
-trny- regulace tělesné teploty
- přizpůsoben životu na poušti
-ostré zuby s nápadnými trháky
-Varanosaurus:- 2 páry velkých zubů
- břišní žebra tvořila pancíř
- malý, rychlý plaz
- dravec




Archosauři:- zástupce: Euparkeria



Therapsida: -chrup diferencovaný na řezáky, špičáky a stoličky
-končetiny posunuté pod tělo =>rychlejší pohyb
-hmatové vousy, osrstění
-údajně teplokrevní
-nahrazovali méně vyvinuté pelykosauridy



Zdroje: Svět vymřelých zvířat: Bořivoj Záruba, Zdeněk Burian
Pravěká zvířata: Josef Beneš, Zdeněk Berger
Internetové adresy:
www.maturita.cz
www.prehistoria.host.sk
www.upol.cz
www.pravek.wz.cz
www.paleo.gweb.cz